Srbsko Bělehrad

Fotografie: Jeff Attaway | Licence: CC 2.0

0

Bělehrad – Temperamentní srbská metropole

Hlavní a největší město Srbska, Bělehrad, najdeme v severní části země na strategickém soutoku řek Dunaj a Sáva. Samotné město obývá téměř 1 a čtvrt milionu a celou metropoli více než 1,6 milionu obyvatel, což je téměř čtvrtina celkové populace Srbska. Bělehrad je aktuálně nominován na titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2020 a v posledních desetiletích rozvíjejícího se turismu si vysloužil přezdívku Paříž Balkánu.

Historie Bělehradu

Osídlení na místě dnešního Bělehradu existovalo už v 6. století před naším letopočtem, kdy ve středu Balkánu sídlila významná prehistorická Vičanská kultura, což Bělehrad řadí mezi nejstarší evropská města. Až Římané zde však založili plnohodnotné město a pojmenovali jej Singidunum. Později Bělehrad patřil k Byzantské říši. Už v roce 1284 se Bělehrad stal hlavním městem Srbského státu. Díky těžbě stříbra město rychle rostlo a brzy se mohlo srovnávat s nejvýznamnějšími evropskými metropolemi. Velký rozmach Bělehrad zažil rovněž během Tureckého obsazování Balkánu. Mnoho vzdělanců z Byzance nebo Řecka uteklo před Turky právě do Bělehradu. Ten se po turecké okupaci stal pevností na jižní hranici Habsburské monarchie, a to až do konce první světové války.

Své výsadní postavení získal Bělehrad znovu až po rozpadu Jugoslávie. Po nabytí nezávislosti se však srbská metropole v 90. letech a ještě i na počátku 21. století stále potýkala s nestabilitou a statisícovými protivládními protesty. Dnes už je situace klidná a město se velmi rychle stává oblíbenou turistickou destinací.

Památky a kultura

Bělehrad je sídlem srbské královské rodiny, která obývá hlavní symbol srbské státnosti, komplex Královského a Bílého paláce. Bývalé královské sídlo, tzv. Stari Dvor, nebo-li Starý palác, dnes slouží jako sídlo městského sněmu. Bělehrad je jakožto hlavní město také sídlem parlamentu, jenž sídlí v neobarokní budově z první poloviny 20. století.

Více než 70 let vznikal v Bělehradě největší pravoslavný kostel na světě, Chrám sv. Sávy. Stavba započala v roce 1935 a dokončena byla až před několika lety. Impozantní kostel je téměř 100 metrů dlouhý a jeho kopule dosahuje do výšky 70 metrů.

Turisticky nejatraktivnějším lákadlem Bělehradu je s největší pravděpodobností historická čtvrť Skadarlija, centrum bohémského života, kde se rovněž scházeli známí srbští umělci. Jedná se v podstatě o obdobu pařížské čtvrti Montmartre.

Významným pozůstatkem turecké nadvlády nejen v Bělehradě je mešita Bajrakli. Islámský svatostánek byl postaven roku 1575 a dnes zůstává posledním svého druhu z původních 273, které Turci ve městě vybudovali.

Nejstarší kulturní institucí v celé zemi je Srbské národní muzeum, založené v roce 1844. Dnes nabízí přes 400 000 exponátů zahrnujících mimo jiné velké množství uměleckých děl nebo rozsáhlou numismatickou sbírku. Z dalších muzeí stojí za návštěvu jednoznačně Muzeum Nikoly Tesly, slavného bulharského fyzika a vynálezce. Centrem národní umělecké tvorby je pro Srby od roku 1869 budova Národního divadla, stojící na Náměstí republiky.

Nákupy a výlety

Za nákupy a nádhernými měšťanskými domy vyražte na Třídu knížete Michala. Hlavní městská tepna tudy vedla už v římském městě Singidunu a dnes se jedná o hlavní nákupní centrum Bělehradu, chráněné dokonce i zákonem jakožto cenná historická památka.

Několik kilometrů na jih od Bělehradu se nachází populární cíl návštěvníků města, návrší známé jako Avala. Jednak je celá hora Národním parkem a co víc, na vrcholu stojí dvě velmi zajímavé stavby. Najdeme zde nejvyšší stavbu na celém Balkáně – Avalskou televizní věž, vysokou 204 a půl metru, a také známý Památník neznámého vojína, které byly od 1. světové války budovány po celém světě na počest služby nikdy neidentifikovaných padlých vojáků. Ten avalský byl vybudován v roce 1938.

(Fotografie: Zoran Životić – Wikipedia.org)

Štítky:


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.

Back to Top ↑